Historie světových výstav
Během 150 let své existence světové výstavy vždy přinášely nové poznatky v rámci dané éry a odrážely trendy vývoje lidské civilizace. Hlavním tahákem první Světové výstavy v Londýně byl v roce 1851 Crystal Palace: skoro pět set metrů dlouhý palác ze skla a litiny. V předvádění podobných vymožeností se poté země předháněly v nepravidelném intervalu vždy jednou za několik let.
Od prostého vystavování artefaktů v 19. století dospělo výstavnictví v průběhu 20. století ke komplexnějšímu představování exponátů se všemi vazbami a souvislostmi, přičemž nemalé úspěchy zaznamenala i česká vystoupení. Pařížský Krejcarův pavilon z roku 1937 je dnes označován za předchůdce stylu high-tech a jeden z mezníků světové moderní architektury. Poslední výstava před druhou světovou válkou se konala v roce 1939 v New Yorku, pak svět rozdělily boje a posléze železná opona.
V roce 1958 byly vztahy v důsledku studené války vskutku chladné, a právě proto budilo setkání dvou světů v Bruselu mimořádnou zvědavost. Hned první den výstavní areál přilákal 150 tisíc návštěvníků, za celou dobu trvání (od dubna do října) 41 milionů. Mezi divy Bruselu patřil kromě Atomia a budovy firmy Philips od Le Corbusiera kostel pro dva a půl tisíce věřících, který zbudoval Vatikán, či pavilon civilního inženýrství, komplikovaná stavba-socha od architekta Van Doosselaerea. Československo právě v Bruselu zaznamenalo největší úspěch v historii světových výstav: získalo celkem 56 cen, včetně ceny za nejlepší pavilon.
Po Bruselu do koncepce Světových výstav vstoupily nové formy komunikace. Pořadatelé začali ve větší míře organizovat doprovodné akce, tj. kongresy, semináře, koncerty, festivaly, interaktivní projekty apod. Stále rostoucí důraz na interaktivní pojetí byl vynucen globalizačními tendencemi a převratným rozvojem v oblasti nových technologií.
Jako Československo jsme se EXPO naposledy účastnili v roce 1992 v Seville, nástupnická Česká republika nechyběla ani na posledních výstavách v Hannoveru (2000) a v Aichi (2005). V Japonsku se Češi představili interaktivní Zahradou hudby, což byl relaxační prostor s optickými a zvukovými objekty, na které si mohli návštěvníci sami sáhnout a vyzkoušet je. Českou prezentaci vidělo téměř 1,7 milionu návštěvníků.
Dnes je EXPO ekonomickou a kulturní olympiádou světa, soutěží národů i vystavovatelů ze soukromého sektoru na dané téma. Současně jde o marketing zemí na mezinárodním poli. Výstavy první kategorie trvají maximálně 6 měsíců a mohou se odehrávat na neomezeně velké ploše. V době, kdy informace i zboží lze rychle a pohodlně získávat prostřednictvím internetu a dalších technologií, zůstávají místem osobních setkání a autentických prožitků.
Podrobnou historii světového výstavnictví naleznete zde.



